Jsou to všímaví rodiče, kteří udávají trend ve výživě dětí. Aktivní zájem o stravování a imunitu jejich ratolestí motivovaly odborníky na celém světě, aby zaměřili pozornost na střevní mikroflóru. Vědci odhalili, že 70 až 80 % imunitních buněk se nachází ve střevech a společně se střevní mikroflórou neustále pracují na správném trávení a fungování imunitního systému1.
I když se o významu střevní mikroflóry a jejího složení začalo více mluvit, mnoho rodičů neví, jaký je rozdíl mezi probiotiky a prebiotiky, jak fungují a jakým způsobem lze zajistit jejich dostatečný příjem.
Abychom usnadnili Vaši cestu všímavým rodičovstvím, přinášíme rychlého průvodce světem probiotik a prebiotik, který vznikl na základě rozhovoru s nutričním specialistou.
O dobrých bakteriích
Probiotika jsou často označována jako „přátelské“ nebo „dobré“ bakterie. Jejich pravidelná konzumace ve správném množství pomáhá udržovat rovnováhu dobrých bakterií ve střevech.
Různé kmeny probiotik mají na mikrobiotu střev různé účinky. Většina z nich obsahuje bakterie z rodů Lactobacillus nebo Bifidobacterium. Laktobacily jsou známé produkcí kyseliny mléčné a po staletí se používají při zpracování potravin, zejména ke kultivaci mléčných výrobků. Jsou důležitými kolonizátory trávicího traktu, úst a pochvy. Bifidobakterie jsou prvními kolonizátory dětské střevní mikroflóry.
Probiotika se v potravinách přirozeně nevyskytují. Některé z nich jsou však bohaté na živé bakterie, které vznikají v procesu jejich výroby kvašením neboli fermentací. Patří k nim třeba jogurt, kefír, kimchi, kyselé okurky, kombucha, kysané zelí, kváskový chléb, miso či tempeh.
Víte, že… v lidském těle se nachází zhruba 40 bilionů bakteriálních buněk? Jejich počet je až 10× vyšší než počet buněk, které vytvářejí lidské tělo, což znamená, že 90 % všech buněk v těle pochází z bakterií.
Potrava pro mikroby
Prebiotika jsou nestravitelná rostlinná vláknina a fungují jako potrava pro probiotika. Mezi potravinové zdroje prebiotik patří cibule, česnek, banány, oves, artyčoky, chřest, pórek, vláknina psyllium, celozrnná pšenice, celozrnná kukuřice nebo čekanka.
Víte, že… jedním z největších a nejlepších zdrojů probiotik je kořen čekanky, který obsahuje téměř 65 % vlákniny?
Mateřské mléko je první a nejdůležitější prebiotikum
Mateřské mléko obsahuje sacharidy, bílkoviny, tuky, vitaminy, vodu a minerály nezbytné pro dokonalé uspokojení nutričních potřeb vyvíjejícího se organismu. Je také významným zdrojem bioaktivních látek. Probiotika a probiotika v mateřském mléku ovlivňují tělesné funkce a biologické procesy v těle. Jejich množství se v mateřském mléce mění v závislosti na stravovacích zvyklostech matky a potřebách dítěte v období kojení.
Nejvýznamnější a třetí nejhojnější pevnou složkou mateřského mléka jsou oligosacharidy, které fungují jako prebiotika. Podporují růst dobrých bakterií, a pomáhají v souboji mezi dobrými a potenciálně škodlivými bakteriemi.
Zajímavé je, že trávicí ústrojí dítěte v děloze je „sterilní“ a neobsahuje žádné bakterie. Po narození je vystaveno bakteriím z těla matky a vnějšího prostředí. Strava pak hraje zásadní roli při vývoji prospěšných bakterií. Děti, které jsou krmeny mateřským mlékem, mají ve střevech více bioaktivních látek a jsou odolnější vůči nemocem než ty, kterým se podává mléčná výživa2.
Víte, že… děti narozené vaginálně mají jiný střevní mikrobiom než ty, která se narodily císařským řezem? Přirozeným porodem získá děťátko většinu střevních bakterií od své matky. Novorozenci po císařském řezu mají zas ve střevech více bakterií z nemocničního prostředí3.
Synbiotika a mléčná výživa
Prebiotika a probiotika působí komplexně. Společně udržují dětské bříško v pohodě. Jejich společná kombinace se nazývá „synbiotikum“.
Maminky, které nemůžou kojit a jsou odkázány na umělou výživu, mohou využít přípravky s probiotiky i prebiotiky.
Maminčin mikrobiom
Imunitní systém děťátka se začíná formovat již v děloze. Po dobu prvních 36 měsíců života se dále vyvíjí a dozrává. Výsledky vědeckých studií ukázaly, že střevní bakterie těhotné a kojící ženy ovlivňují mikrobiotu dítěte. Například stres či úzkost vyvolávají bakteriální nerovnováhu. Ta může způsobit nárůst nebezpečných bakterií a snížení přátelských bakterií, což může vést ke vzniku různých nemocí, změně stravovacích návyků a nálad, které přirozeně narušují fyziologické funkce i emoce děťátka4.
Vyvážená mikroflóra kojenců reguluje nejenom stav imunity v raném věku, ale také v dospělosti5.
Kromě plnohodnotné stravy by měly maminky dbát na dostatek spánku. Zároveň by do své každodenní rutiny měly zařadit cvičení, hluboké dýchání a meditaci. Tyto techniky zklidní mysl, podpoří kondici a činnost střev.
Víte, že… střevní bakterie produkují zhruba 95 % serotoninu v těle. „Hormon štěstí“ ovlivňuje nejen náladu, ale i činnost trávicího traktu.
Zdroje:
1. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/33803407/
2. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7764098/
3. https://www.sciencedaily.com/releases/2019/09/190918131447.htm
4. https://global.theprobioticsinstitute.com/en/health-areas/babies-and-young-children/probiotics-during-pregnancy
5. https://www.frontiersin.org/articles/10.3389/fimmu.2021.708472/full
